Zrání, vysychání potěru

Anhydritový potěr je třeba ve fázi zrání ochránit před průvanem za každých podmínek po 48 hodin od uložení. V horkých letních dnech je třeba také zabránit přímému slunečnímu záření. Při nízkých teplotách (pod +5°C venku) je třeba v objektu udržet teplotu min. +5°C po 72 hodin.

Nedodržením výše napsaného může dojít k popraskání potěru.

Anhydritový potěr bude na každé stavbě vysychat jinak, bude záležet na počasí, ročním období, ale největší vliv na vysušení budete mít VY! V létě je třeba neustále větrat nebo nasadit vysoušeče, v zimě topit a nárazově větrat... Anhydritové potěry lze vysušit velice rychle!!!

Nejčastěji se udává doba schnutí jen při větrání cca 6 týdnů a nebo 1 cm 1 týden. Správná odpověď je asi tato, Anhydritový potěr bude schnout podle podmínek které mu budou dány tzn. že může schnout 10 dní a nebo dva měsíce. Jen pro představu: 1m3 potěru = cca 250 až 300 litrů vody. Je třeba řádně větrat, neskladovat materiál na vysoušené podlaze, v zimě topit, zabránit anhydritu aby absorboval vodu. Pokud už vysušený potěr nasákne vodu, je třeba ho opět vysušit a během vysušování nezatěžovat, po vyschnutí bude mít stejné parametry jako před nasáknutím.V létě nevětrané a v zimě nevytápěná stavby stavby můžou vysychat velice dlouho a můžou se zde vyskytovat praskliny, způsobené zatížením podlahy. Pokud se zamezí odvést vodu jakémukoliv materiálu – beton, cementoví potěr atd. tyto materiály také nebudou schopny řádně vysychat.

Jak tedy vysoušet potěr?

Vysoušení podlahy s podlahovým topením

Podlahové topení lze spustit nejdříve po 7 dnech od nalití v pozvolném režimu. V prvních dvou dnech maximální teplota na vstupu 20 °C, po dvoudenních intervalech a 5 °C skocích, navyšovat na max. 50°C (elektrické max. 60 °C ). V opačném postupu se provede snížení teploty. Pokud byla umožněna dostatečná výměna vzduchu, potěch bude vyschlí. Pokud se tak nestane, potěr můžete už používat jako topný, resp. teplotu jakou a jak rychle chcete s ohledem na max. teploty. O uvedení podlahového topení do provozu musí být vyhotoven protokol o ohřevu podlahy, který by měla vyhotovit firma, uvádějící podlahové topení do provozu. Proces postupného zahřívání a ochlazování musí být proveden pokaždé, i když je potěr suchý.

Vysoušení bez vytápění, nebo bez použití odvlhčovačů

Předpokladem je dostatečné větrání prostor. Ventilační , pootevřená okna a podobně toto nedovolují. Při polootevřených oknech bude výměna vzduchu cca 10-15 x menší než u otevřených oken! Při nízkých teplotách a deštivém počasí se doba vysychání neúměrně prodlužuje. Na noc se doporučuje zavírat aby se potěr neobohatil o zvýšenou vlhkost obsaženou ve vzduchu.

Vysoušení potěru použitím teplometů apod

Vytápět prostory je doporučeno pokud teploty klesnou pod + 10 °C. Nedoporučuje se používat takové topení, při kterém spaliny unikají dovnitř budovy (plynové hořáky apod.) Při spalování se zvyšuje vlhkost vzduchu. Pokud se při nižších teplotách prostory vytápějí a nárazově se větrá (min.5x za den otevřít na cca 10 minut), anhydrit bude vysychat velice dobře. Je to způsobeno tím, že studený vzduch po ohřátí pojme velké množství vlhkosti. Topná tělesa je třeba rozmístit tak aby potěr vysychal na celé ploše rovnoměrně. Pro menší stavby jsou vhodné elektrické topné ventilátory, ty si u nás můžete zapůjčit.

Vysoušení potěru použitím odvlhčovačů

Odvlhčovače se vyplatí používat při teplotách mezi 12°C až 30°C. Obecně platí že objekt musí být uzavřen a během procesu by měl vysoušeč minimálně jednou změnit místo.

TIP: Vysoušeče vzduchu si u nás můžete také zapůjčit.

Zbytkové vlhkosti

Potěr bez podlahového topení Potěr s podlahovým topením
Pokládka propouštějící páru 1,0% 0,5%
Nepropustná pokládka 0,5% 0,3%
Lepená vlisová podlaha 0,3% 0,3%

Přesná měření se provádí CM přístrojem. Naše firma nabízí orientační měření elektr. měřidlem.

V posledním čtvrtletí roku 2008 naše firma provedla několik kontrol na námi zhotovených stavbách, kde se prováděla pokládka potěru, na zbytkovou vlhkost. Ani na jedné z kontrolovaných staveb jsme nenaměřili požadované hodnoty, resp. naměřené hodnoty se pohybovali mezi 3-5% vlhkosti. Vlhkost která nemůže z uzavřeného prostoru se nahromadí v horní vrstvě a může dojít k odpadnutí nášlapné vrstvy! Zákazník by měl vždy trvat na tom, aby se změřila vlhkost podkladu, ať už se jedná o beton nebo anhydrit.

Šlem

Anhydritový potěr má sklon k tvoření sedimentů tzv. šlemu. Ten stačí zamést a nebo lehce přebrousit (zdrsnit), hrubozrnným nebo smirkovým kotoučem 1x2 přejet přes celou plochu. Potěr se brousí až když je suchý! Přebroušením (drsněním) se šlem odstraní úplně a nebo se v něm vytvoří póry, resp. z nesavého podkladu se udělá saví.

V některých případech takto upravený povrch je nedostatečný a je třeba provést odbroušení menší vrstvy potěru. To platí pokud nebude užita penetrace a nebo si toto vyžadují některé technologické postupy. Naše společnost provádí drsnění povrchu, kdy se odstraní nesoudržný sediment a naruší ten soudržný. Vzhledem k tomu že v Čechách působí velké množství firem které mají různé zkušenosti a požadavky, jiné úpravy povrchu neprovádíme. Doporučujeme si takovou úpravu povrchu nechat provést od firmy provádějící nášlap pro případné reklamace! Úpravy potěru nejsou nijak obtížné, jak již bylo psáno anhydrit je otěru odolný materiál. Na vlastnosti šlemu má vliv i vysoušení potěru. Je nezbytné potěr po 48 hodinám od uložení začít vysoušet.

Pokud se jedná o plovoucí podlahy, mnohdy není třeba podklad brousit ale stačí jen ho řádně zamést.

Praskliny

Praskliny se mohou vytvořit v odloučené vrstvě (šlemu), je to normální jev a nemá vliv na vlastnosti podlahy. Při rychlém a nebo nerovnoměrném vysychání může dojít k tvorbě prasklin. Při jejich odborné sanaci nemají vliv na technické vlastnosti podlahy.

Při přípravě podkladu se řiďte instrukcemi které by měli být uvedeny na výrobku který budete používat jako nášlap a nebo k jeho přilepení.

Kopírování a další šíření obsahu bez souhlasu vlastníka stránek je trestné!

anhydritové podlahy